NAŠE JISTOTA v době nejisté…

Něco podobného tu ještě nebylo.

Jsme svědci i přímo prožívající jedinečné doby, která by se dala shrnout jako především velmi nejistá. Je jedno, zda mnohé z toho, co je řečeno či napsáno jsou pravdivé informace, (pevně věřím v moudrost každého z nás a otevřené „oči dokořán“) protože ať tak či onak, v každém případě se nás celé dění dotýká a zdaleka ne pouze „na povrchu.“

Ale pokusme se na celou tu věc podívat z jiného, nového a „světelnějšího“ pohledu. Protože mám, věřím, ne jen „pouhý“ pocit, že temnoty je v současnosti kolem nás více než dost. A má to své opodstatnění.

 

Přesměrovat tedy svou pozornost na tu světlejší stranu „mince“ je více než vhodné a žádoucí.

 

Naše myšlenky jsou totiž nesmírně tvůrčím nástrojem a mnohé, ač se nám na „první pohled“ nezdá, můžeme ovlivnit právě svým myšlením! A tak, co je na celé té, z mého pohledu neodpustím si podotknout „bláznivé“ situaci báječné? Kde jsou „zakopány“ ty poklady, které nám současnost nabízí?

 

Podívejme se blíže na JISTOTU.

 

Jako lidé, nad kterými má značnou vládu ego, bychom si přáli ve svých životech ideálně samé jistoty a pozitiva. Je to pochopitelné. Přinášejí nám totiž určitý pocit klidu a stability. Ale tady právě můžeme spatřit ten „kamínek úrazu.“ Protože tyto pocity jsou pouze iluzorní.

 

Naopak, přijmeme-li NEJISTOTU, která je zdá se zásadní veličinou lidského života jako jeho základní „esenci,“ neboli, nic není jisté více než ZMĚNA SAMA v lidském životě, pak se dostáváme daleko za pouhé iluzorní pocity do SKUTEČNÉHO VNITŘNÍHO KLIDU.

 

Paradoxně je to v životě právě naopak. Přijetí NEJISTOTY je základní JISTOTOU, která nám může přinést vnitřní mír.

 

Chtěli bychom lpět na jistotách, které jsou však z pohledu života a našeho růstu, který je zřejmě PRAVOU PODSTATOU života, pouze chatrnými „berličkami“ a naprostými iluzemi. Tak, jako si nevolíme datum narození a smrti, stejně tak je mylné domnívat se, že veškeré ostatní životní dění máme pevně jen „VE SVÝCH RUKOU.“

 

Vždy na svých besedách či přednáškách i soukromé praxi kladu klientům na srdce, ať přijmou, (což lze ale také možné až od určitého bodu uvědomění, které si stejně tak nevybíráme a neplánujeme) že jediné, co máme skutečně „ve svých rukou“ je náš ÚHEL POHLEDU na okolnosti, neboli to, jak se rozhodneme na situace „dívat.“ Znáte to jistě dobře, a to, vidíme-li sklenici poloprázdnou, nebo poloplnou? A v tomto úhlu pohledu je ten zásadní rozdíl.

 

Jistoty tedy tak, jak bychom si je představovali a přáli, neexistují. Tedy alespoň TRVALE NE.

Čím dříve jsme schopni toto přijmout a integrovat do svého života, tím rychleji se můžeme „plošně“ otevřít hlubokému vnitřnímu klidu z vědomí, že NENÍ JISTÉ VŮBEC NIC. A tady je právě „zakopán“ ten velký „poklad,“ který nám současnost nabízí. Či spíše, mohli bychom říci a věřím, že se mnou budete souhlasit, doslova nás teď život sám nutí, abychom toto konečně přijali jako fakt a naučili se k životu přistupovat jinak, nově, otevřeli se i životním nejistotám a tedy, skutečné životní „esenci.“ namísto velkého plánování a lpění na tom, jak by mělo vše ideálně vypadat. Otevřít se konečně plynutí a schopnosti PŘIZPŮSOBIT se životu samotnému v jeho nekonečných proměnách.

 

Oddat se ve víře veškerým dějům, jež jsou řízeny určitou Vyšší inteligencí, která nás dalece přesahuje a lépe než my ví, co je pro nás a celkový, řekněme planetární vývoj lidstva to NEJLEPŠÍ. Sami určitě dobře víte díky svým životním zkušenostem, že jste se dokázali teprve po krizi ve svém osobním životě „otevřít novému vidění.“ Že teprve tehdy po velkém „třesku“ či pádu „věže“ bylo možné z těch trosek vystavět zcela nový „obraz“ sebe samých a svého dalšího životního směřování. Za život tak přeci, chtě nechtě, několikrát podobně jako Fénix povstáváme ze svého popela.

 

A stejně to funguje i globálně. Krize prožíváme nejen jako jednotlivci, ale i jako celá společnost, neoddělitelně jeden od druhého. A současná situace nás dokonale ponouká podívat se na věci JINAK. NOVĚ. Z JINÉHO ÚHLU. Celosvětově.

 

A otevřít se tak mnohem více životu a jeho MOUDROSTI, která lépe ví a zná, co je pro nás tím nejlepším.
A to (bohužel) i tehdy, když se nám to třeba vůbec nelíbí.

 

Vezmeme-li si toto skutečně k srdci a přestaneme „bojovat“ s tím, co nelze změnit a jež se odehrává v mnohem dalekosáhlejším kontextu daleko za naším lidským, značně omezeným chápáním, pak se otevřeme skutečné „milosti“ v naprosté víře, že vše je v pořádku právě tak, jak je.

 

A právě v této víře můžeme najít docela nové pojetí DOKONALÉ A JISTÉ JISTOTY.

Že ona nespočívá v našich „drobných“ lidských přáních nejčastěji postavených na touze nekonečné „komfortní zóny,“ ale že je naopak pevno pevně zakotvena v našem NEUSTÁLÉM VÝVOJI A TUDÍŽ I NEODDĚLITELNĚ S NÍM SPOJENÝCH ZMĚNÁCH A PROMĚNÁCH VŠEHO a pořád.

 

Včetně nás samotných.

A co je báječné je to, že se můžeme vzájemně podpořit a sdílet své zkušenosti. „Nové“ pohledy na život jako takový v jeho celistvosti a tím se vzájemně nejen podporovat v nejisté době, ale především v jistotě, že všichni jsme součástí celku a vývoje společnosti bez výjimky a i když se tu a tam objevují strachy z budoucnosti, víme už,

 

že NEJISTOTA JE NAŠÍ OPRAVDOVOU A ŽIVOTEM „UZÁKONĚNOU“ JISTOTOU. A tady najdeme skutečný vnitřní klid.

 

 

„NAPSÁNO ZE SRDCE, PRO VÁS I PRO MĚ, Z HLASU MÉ INTUICE,
AVŠAK STÁLE JDE O MÉ SUBJEKTIVNÍ VIDĚNÍ SVĚTA I AKTUÁLNÍHO DĚNÍ
A NIC VÍCE.“

 

S láskou a úctou,
Monika Zieneckerová

PROFIL MONIKA ZIENECKEROVÁ

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.