JSME ŽENY, JSME BOHYNĚ

Jednou z nádherných akcí,

které jsem v poslední době měla možnost navštívit, byl křest knihy a kalendáře Jsem žena, jsem bohyně a Jsem žena, jsem Evropa, které doslova „oslavují“ mnohé vskutku významné ženy nejen naší české historie.

Iniciátorkou těchto dokonalých a čistě na ženskosti založených projektů je dnes již velmi výrazná ženská osobnost české scény a tou je Lilia Khoustnoutdinová. Ona sama je historičkou a archetypy bohyň má dokonale nastudované.

Asi také proto se svými kolegyněmi vždy „sáhla“ po zdá se naprosto ideální představitelce dané bohyně pro její moderní ztvárnění na fotografiích Ivy Morwen. V knize a kalendáři tak najdete úctyhodná jména „velkých“ českých a zdaleka ne pouze krásných žen současnosti jako jsou Taťiana Gregor Brzobohatá, Veronika Kašáková, Olga Lounová, Zuzana Jandová, Emma Smetana, Vanda Hybnerová, Anna Polívková či Tamara Klusová.

Celý večer se nesl v naprosto dokonalé atmosféře nádherné restaurace v centru Prahy FOOD LAB Restaurant a tady bych velmi ráda ocitovala její naprosto výstižné hodnocení:
„FOOD LAB čerpá z energie, která naplňuje toto historické centrum Evropské alchymie. Centrum, kde se vědci a alchymisté, z řad těch nejprominentnějších, snažili najít elixír věčného života či nekonečné lásky…

 

…místo, kde někteří věří, že je stále naplněno jakousi neutuchající pozitivní silou.“

 

A právě tak i celý večer probíhal. Pozitivní energie a nejen ženská síla se nesla prostorem prozářeným nádhernými ženami v róbách, jejichž největším šperkem byl ale především překrásný úsměv. Vše bylo dokonalé a přesto naprosto přirozené. Diskutovali jsme na témata ženskosti, ženské síly, krásy i její silný vliv ve společnosti a celkově v současnosti. 

A přesto by mohlo být pro mnohé velkým překvapením, s jakými tématy osobního růstu se všechny ty krásky z kalendářů potýkaly a mnohdy stále ještě potýkají. Málokdo by asi věřil těmto nádherným ženám, výherkyním prestižních soutěží krásy jejich nízké sebevědomí a potlačené ženství. A přesto tomu tak skutečně bylo a je.

I tyto krásky tak celý večer otevřeně hovořily nejen o svých úspěších a radostech, ale především pak o svých vnitřních traumatech a výzvách, kterým, mnohdy pod značným nátlakem pozornosti veřejnosti musely a musejí čelit. Vnitřní světy každého z nás jsou totiž nesmírně křehkými místy, které jsou plné bolestí z minulosti a četných zranění. Ta pocházejí sice pokaždé z jiných situací a v interakci s jinými lidmi, avšak konečné podoby traumat jsou u většiny z nás naprosto stejná. A to nejen u nás žen, ale bezpochyby také u mužů.

 

„Vnitřní svět každého člověka není patrný na první pohled. Ale teprve při hlubším pohledu do jeho očí se nám mnohé vyjeví.“

 

A tak přes veškerou pozornost médií se celý večer nesl na vlně osobního růstu, mezi hosty sdílení velmi podobných zkušeností především z oblasti vztahů s rodiči a následně partnery a partnerkami a ani není velkým překvapením, jak podobné si ony příběhy mnohdy jsou.

Co ale bylo doslova „nadnášející“ bylo šířící se UVĚDOMĚNÍ skrze ty, kteří se na této jedinečné akce setkali. Uvědomělé ženy i muži, kteří již dávno dobře ví, že vše je nutnou životní cestou plnou překážek a zrání až do bodu, kdy si člověk na základě všech „vydřených“ zkušeností uvědomuje, jak dokonalý život vlastně v té promyšlené hře je. 

Že už nemusí být viníků ani obětí, ale že vše se děje právě tak, jak má, v oné dokonalé symbióze a souhře jednoho životního příběhu s druhým. Navzájem jsme si totiž s každým člověkem na určité úrovni DOKONALÝM ZRCADLEM. A pokud tomu tak je a my pochopíme tu dokonalou souhru, pak není koho vinit a také v konečném důsledku ani, proč se litovat. Jak jsem již zmínila v jednom z mých předchozích článků – nelitujme (se), ale souciťme. A v tom je velký rozdíl. Mnozí z Vás mi jistě budete rozumět.

A tak pevně doufám, že tato nádherná „ukázka“ propojení dvou světů, kde se na první pohled jeví „pouze“ lesk a zář, avšak během krátké chvíle pocítíte „srdce“ samotné akce i lidí, kteří se jí účastní a jasně „vidíte,“ jak křehký svět podobných lidských příběhů se kolem Vás odehrává, věřím, bude opakovat a světy i nadále propojovat. Protože možná i Vy jste uvěřili, že ženy z titulních stran časopisů nemohou řešit podobná témata jako my, „obyčejné“ ženy a dívky. A to vše i muže nevyjímaje. 

Opak je však pravdou. 

 

„Jedinou cestou ven je cesta dovnitř.“

 

Naše křehké vnitřní světy a raněná dětská „já“ nás doslova „dohánějí“ na každém kroku. Nelze tomu uniknout. Jedinou cestou vědoucí mnohdy ze značného utrpění způsobené mnoha dávnými bolestmi je právě a jedině CESTA DOVNITŘ. Odkrýt postupně všechny vrstvy, uvědomit si jejich působení na náš každodenní život i v souvislosti s lidmi naše „programy“ zrcadlícími a konečně si pohlédnout hluboko do očí. V nich se totiž mnohdy ještě stále, a to i v dospělém věku zrcadlí ta malá holčička či malý kluk, kteří neutěšeně čekají, až se jich konečně někdo všimne a nabídne jim svou náruč.

A víte co?

Teď už jste to především VY. MY.

My sami si musíme věnovat lásku a pochopení, které nám mnohdy tolik chyběly.
My sami se musíme pohladit a odpustit si, abychom byli skutečně schopni odpustit i ostatním.
Obejmou se a pohladit jako kompenzaci za všechna naše takzvaná, ale vlastně POUZE DOMNĚLÁ SELHÁNÍ.
Jsem to my, kdo se o své vnitřní dítě musí postarat, protože už často není ani nikoho jiného, kdo by to za nás udělal.

 

My jsme si zdrojem radosti a štěstí.

 

A to jedině tehdy, když se opravdu zaměříme sami na sebe i hluboko do sebe a přijmeme CELÝ SVŮJ PŘÍBĚH.
Pak můžeme skutečně přijmout také příběhy ostatních lidí a vidět se konečně takoví, jací skutečně jsme. 

A pak… dějí se i ZÁZRAKY.

 

A já jsem velmi vděčná, že jsem byla na tomto nádherném večeru
součástí jednoho z nich 

 

 

 

„NAPSÁNO ZE SRDCE, PRO VÁS I PRO MĚ, Z HLASU MÉ INTUICE,
AVŠAK STÁLE JDE O MÉ SUBJEKTIVNÍ VIDĚNÍ SVĚTA I AKTUÁLNÍHO DĚNÍ
A NIC VÍCE.“

 

S láskou a úctou,
Monika Zieneckerová

PROFIL MONIKA ZIENECKEROVÁ

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.